Zraněný muž nespolupracoval a kvůli agresivitě na záchranáře musel být do nemocnice transportován v doprovodu policie.
V sobotu před půl šestou večer došlo v Těnovicích, což je vesnice, část města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih, k dopravní nehodě, během které dle několika svědků silně opilý jezdec na elektrokoloběžce při pádu hlavou narazil do zdi.Z místa bylo hlášeno zranění muže, takže k nehodě vyjely všechny záchranné složky. Hasiči zajistili prostor, zatímco záchranáři si do péče převzali zraněného muže.
„Pacienta narozeného v roce 1986 jsme po ošetření transportovali s lehkým zraněním hlavy za asistence policistů na chirurgické oddělení Vojenské nemocnice v Plzni na Borech,“ uvedla nám mluvčí záchranářů.

Asistence policie byla při převozu nutná, protože muž se v opilosti choval silně agresivně a v sanitce ohrožoval nejen sebe, ale i záchranáře.
„Muž narozený v roce 1986 nezvládl řízení elektrokoloběžky a narazil do zdi domu, přičemž utrpěl zranění, kvůli kterému nebyl dle svého tvrzení schopen dechové zkoušky na alkohol. Byl proto nařízen odběr krve v nemocnici,“ sdělila mluvčí policie webu krimi-plzen.cz.

Těnovice (dříve Těněvice a v letech 1921–1985 Těňovice, německy Teniowitz) jsou vesnice, část města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih. Nachází se 2,5 kilometru severovýchodně od Spáleného Poříčí. Těnovice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,69 km².
Název vesnice je odvozen z osobního jména Těň ve významu ves lidí Těňových. V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Tyenouicz (1352), Tyenyeuicz (1369 – okolo 1405), Tyenouicz (1379), Tienyewicz (1392), Tienowicze (1551) nebo „v Těňovicích“ (1525). Tvar Těnovice býval považován za lidový, podobně jako Těnojce, popř. přídavné jméno těnovskej).
Vesnice o sedmi lánech je poprvé zmíněna v roce 1360, kdy byla vlastněna bratry Ondřejem a knězem Zdeňkem. Ještě v předhusitské době byly Těnovice spojeny s Číčovem. Těnovické sídlo se stalo druhořadým a následně zaniklo. V 15. stoletím byly Těnovice poprvé krátce sloučeny se (Spáleným) Poříčím. Po smrti bratrů Jana a Ješka Pořičských z Dlouhé Vsi před rokem 1458 se o statek vedly spory a kolem roku 1510 ho získal Jan Číčovec z Číčova, který ho připojil zpět k Číčovu. Pak se zde vystřídalo několik majitelů, roku 1583 Těnovice koupil Václav Karel ze Svárova. Svárovští zde zřejmě na místě původní tvrze postavili zámeček, zřídili dvůr a také založili špitál pro šest místních chudých.
Po třicetileté válce v Těnovicích k roku 1655 hospodařili tři sedláci a deset zahradníků. Po Svárovských získali Těnovice roku 1669 Hloškové ze Žampachu, od roku 1675 je drželi Engelové z Engelflussu. Roku 1721 je koupila hraběnka Anna Polyxena z Clary a Aldringen, rozené des Fours de Monte a Adinville, za 91 tisíc zlatých a připojila je definitivně ke Spálenému Poříčí. Zámek nebyl obýván a beze stopy zmizel. V polovině 18. století se zde připomíná dvanáct hospodářů a poměrně hodně řemeslníků: dva tkalci, krejčí, punčochář, panský sládek, bečvář, kovář, becí pastýř, podruh, mlynář, který měl v nájmu panský mlýn dále učitel, krčmář, a současně švec.




