Tak si říkám, co by se tak asi stalo, kdybychom se ocitli ve válce s Ruskem, ve válce s jadernou velmocí?
Víte, já nechci řešit, kdo koho napadl dříve, na čí straně je pravda, jen si vzpomínám na knihu bývalého amerického ministra zahraničí Kissingera „Umění diplomacie“, který v ní napsal – „Vyvarujte se třetí světové válce, ta válka by byla jaderná a tudíž by to byla válka poslední pro všechny!“
Ve čtvrtek, shodou okolností 21. srpna mi zemřel kamarád, hodný a slušný kluk, velký vlastenec, boxer fair play, který mi říkal: „Jestli rychle něco neuděláme, tak nastane doba, kdy budeme cizinci ve vlastní zemi.“
Od té doby se mi nějací, většinou anonymní účastníci na facebooku snaží přesvědčit, že se nepíše správně prakiáda, ale prakyáda, přestože ve sborníku českého pravopisu je to zcela jasně napsáno, jak se to má psát!
Od té doby, mi sekretář jednoho fotbalového klubu žádá o přeložení zápasu a když mu vyjdu maximálně vstříc, tak čeká, jestli by to nebylo lepší zase se vrátit k původnímu termínu zápasu – čeká na to, jestli se mi nezraní klíčové hráčky a jeho hráčky by měly větší šanci vyhrát nebo alespoň uhrát dobrý výsledek.
A v televizi vystupují lidé – NĚKTEŘÍ politici, herci, umělci o kterých člověk ani neví, čím se vlastně živí a říkají, že kdo je proti tomu dávat dvacet procent ze státního rozpočtu na zbrojení, tak je agent Ruska a kárají prezidenta USA, že přivítal prezidenta Ruska na červeném koberci.
Můžete mi vy chytrolíni říci, na čem ho měl asi tak přivítat, to se měli potkat prezidenti dvou velmocí na Aljašce na hajzlech a nejlépe na těch dřevěných a šuškat si. Dvacet procent rozpočtu na zbrojení? A co budou jíst lidi, co budou jíst důchodci. Ti se asi půjdou pást? Spočítali jste si, kolik je to peněz a že na to naše republika prostě nemá!
A dovedete si představit, že se budeme v zákopech bránit se jaderným zbraním, s lidmi pro které je alfou a omegou života, jestli se dá ve slově prakiáda psát kromě měkkého i, také tvrdé y. No dá, ale je to gramatická chyba. Budete společně v zákopu s vyčůránkem, který čeká na zranění vašich svěřenkyň. Co pak budete s tímto člověkem dělat při útoku? Dovedete si představit, že se na takovéhoto spolubojovníka můžete spolehnout?
A vrcholem jsou bývalí lampasáci, kteří se dnes „se…“ do funkcí. V jakém stavu jste za sebou zanechali naši armádu? To budeme bojovat proti jaderným zbraním s polní kuchyní, kterou nikdo nikdy neviděl? Nebo řekneme nepříteli, aby laskavě počkal, až doplatí náš stát splátky na letadla? Kde se ve vás vůbec bere ta drzost? Vždyť vy jste jste vojáky uměli jen buzerovat!
Byl se někdo nyní podívat v českých a moravských kasárnách, tedy těch, které zbyly. Viděli jste, co z nich zbylo? A dvacet procent z rozpočtu na zbrojení? Vždyť tenhle stát nebyl schopen dát důchodcům ani jedno procento na navýšení důchodů.
Jedna paní mě napíše, jestli bych nemohl změnit v článku pořadatele a když se jí zeptám, kdo to pořádá, že to z plakátu není jasné, neodpoví mi. Za takovou paní mám bojovat jako odvedenec proti Rusku? S holýma rukama proti jaderným zbraním?
Kde se ve vás bere ta nesoudnost? Na tomto světě jsme zřejmě jen jednou. A co vy umíte – udávat, vyhrožovat, lhát, podvádět, hrát si na funkcionáře někde v horní dolní! Přesahují vaše myšlenky místní tabuli vašeho města či vesnice? Asi ne!
Promiňte, ve čtvrtek 21. srpna mi umřel kamarád – o rok mladší, než já. On věděl, že znepříjemňovat ostatním lidem život je svinstvo. Já chci jen dělat svou práci – psát a trénovat, ale některým lidem to zřejmě není po chuti, musí se pod cizími jmény, pod nesmyslnými funkcemi hádat se o hoví..o
A konečně, s těmi cizinci ve vlastni zemi si kamaráde taky nebyl daleko od pravdy
